|
| |
|
|
Vliv otevření difuzoru na dynamické vlastnosti spirální vírové struktury
Hazucha, Jan ; Kůrečka, Jan (oponent) ; Štefan, David (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá CFD simulací spirální vírové struktury v difuzorové části vírového generátoru. Cílem práce je posouzení vlivu změny úhlu otevření difuzoru na frekvenci a amplitudu tlakových pulzací, které jsou zapříčiněny vznikem a následným rozpadem spirální vírové struktury. Dále je zkoumána minimální hodnota tlaku pro každý úhel otevření. Všechny výsledky jsou následně porovnány mezi sebou ve formě grafů znázorňujících průběhy frekvencí či amplitud měřených po délce difuzoru. Byly zkoušeny dva modely turbulence a několik typů sítě.
|
|
| |
|
|
Regulace turbín malých vodních elektráren
Horký, Jiljí ; Dobrovolný, Martin (oponent) ; Stareček, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o regulaci turbín v malých vodních elektrárnách. V první kapitole je uvedena základní teorie týkající se této problematiky. V následujících dvou kapitolách je blíže představena charakteristika jednotlivých typů turbín, jejich konstrukce a konstrukce regulačních mechanismů. Pro doplnění je na rychlostních trojúhelnících názorně ukázáno, jak se mění proudové poměry ve stroji při zásahu regulace a jaký vliv má regulace na hydraulický stroj.
|
|
|
Řízení vírového proudění v sací troubě vodní turbíny
Litera, Jiří ; Štefan, David (oponent) ; Rudolf, Pavel (vedoucí práce)
Vodní energie je jedním z nejdůležitějších zdrojů pro výrobu elektrické energie na světě. Trendem současné doby je omezit produkci elektřiny spalováním fosilních paliv a použít pro její výrobu více obnovitelných zdrojů. Solární a větrné elektrárny jsou ale silně závislé na aktuálních meteorologických podmínkách a denní době, a to má za následek nestabilitu elektrické sítě. Hydraulické stroje nabízejí možnosti regulace výroby elektrické energie a případně také nabízejí prostor pro akumulaci. Turbíny je tedy nutné provozovat v širších pásmech mimo optimální bod, než na který byly navrženy. To má u Francisových turbín za následek vznik dvou typů nestabilního vírového proudění v sací troubě. Tato diplomová práce je zaměřena na problémy spojené s provozováním Francisovy turbíny při podoptimálním zatížení. V průběhu podoptimálního zatížení vzniká v sací troubě turbíny vlivem nestability proudění za oběžným kolem vírový cop, který rotuje ve směru oběžného kola a zároveň se otáčí kolem své vlastní osy. Je významným zdrojem nízkofrekvenčních tlakových pulzací, které jsou zde nežádoucí a je snahou je potlačit nebo zcela eliminovat. Diplomová práce je zaměřena na řízení vírového proudění v sací troubě Francisovy turbíny. Vírové proudění je řízeno vstřikováním vody a jednotlivé možnosti a metody jsou testovány využitím výpočtového modelování proudění.
|
|
|
Vodní turbíny a jejich využití
Machát, Pavel ; Sloupenský, Zdeněk (oponent) ; Himr, Daniel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice vodních turbín. Obsahuje základní rozdělení vodních turbín, popis jejich činností a užití. Dále je zde popsána konstrukce tří nejpoužívanějších turbín a to Francisovy, Kaplanovy a Peltonovy turbíny. Součástí jsou také základní vztahy pro výběr typu turbíny v závislosti na otáčkách, spádu a průtoku.
|
|
|
Výpočtová simulace interakce rotoru se statorem Francisovy turbíny
Machoň, Matěj ; Skoták, Aleš (oponent) ; Štefan, David (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovou simulací interakce rotoru se statorem (RSI) Francisovy turbíny. V daném provozním bodě stroje jsou v různých tlakových odběrech vyhodnocovány amplitudy tlakového pole odpovídající frekvenci interakce rotoru se statorem a jsou porovnávány s dostupnými experimentálními daty. Dále je zkoumán vliv na výsledky při různých zjednodušeních simulace za účelem snížení výpočetních nároků, například nástroje Transient Blade Row Modelling. Na závěr je provedena modální analýza oběžného kola s využitím akustických elementů modelujících přítomnost tekutiny za účelem zjištění vlastních frekvencí a vlastních tvarů oběžného kola pod vodou s cílem určit, zda-li se oběžné kolo mohlo v tomto provozním bodě nacházet v rezonančním satvu.
|
|
|
Vírový cop při nadoptimálním průtoku Francisovou turbínou
Kozák, Jiří ; Štefan, David (oponent) ; Rudolf, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá CFD simulací vírového copu v kolenové sací troubě Francisovy turbíny při nadoptimálním provozu. Hlavním cílem práce je srovnání výsledků CFD simulací provedených pro původní kolenovou sací troubu a odvozenou sací troubu přímou s ohledem na tvar kavitační oblasti, její objem a dynamické charakteristiky proudění. Výsledky prostorových výpočtů jsou následně srovnány s výsledky osově symetrických simulací, které významným způsobem redukují nároky na výpočetní čas a výkon.
|
|
|
Studie přečerpávací vodní elektrárny
Bolek, Marek ; Špano, Miroslav (oponent) ; Dráb, Aleš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zpracování studie výstavby strojovny přečerpávací vodní elektrárny šachtového typu pro 4 soustrojí Francisovy reverzní turbíny, s podzemními přivaděči a krátkými odpadními tunely v lokalitě přívozu Vaňov v okrese Ústí nad Labem. Úvod práce obecně pojednává o problematice přečerpávacích vodních elektráren. V další části je zhodnocení lokality zájmového území. Poslední část práce zahrnuje návrh stavebně - technologického řešení strojovny formou technické zprávy, zpracování návrhu spirály a výkresové dokumentace stavby.
|
|
|
CFD simulace vírové struktury v sací troubě Francisovy turbíny (Francis-99) při pod-optimálním provozu - srovnání s měřením
Neděla, Jiří ; Urban, Ondřej (oponent) ; Štefan, David (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá simulací vírové struktury, vznikající v sací troubě Francisovy turbíny, a to při pod-optimálním průtoku. Hlavním cílem je dosáhnout co možná nejpřesnějších výsledků z výpočtů, pomocí studentské licence softwaru Ansys Fluent. Výsledky z výpočtů jsou následně porovnány s experimentem provedeným v rámci projektem Francis-99. Jedná se zejména o porovnání dynamických vlastností vírového copu – amplituda a frekvence tlakových pulzací. Dále pak porovnání časově středních rychlostních profilů. V této práci jsem využil modelová data poskytnutá od NTNU – Norskou Univerzitou Vědy a Techniky, pod sérií workshopů Francis-99.
|
host ::
RSS.